Růžovský vrch

Rožmberk tvoří nepřehlédnutelnou dominantu krajiny a je zároveň nejmohutnějším třetihorním čedičovým vrcholem vulkanického původu v celém Českém Švýcarsku. Protože se tak osaměle tyčí nad krajinou, je Rožmberk známý také jako "děčínská Fudschijama". Analogie se vzdálenou asijskou sopkou spočívá nejen v majestátním pohledu, ale také ve vulkanickém původu obou hor.

Z obce Růžová vede na vrchol Rožmberka žlutě značená turistická trasa. Výškový rozdíl, který je třeba překonat, činí přibližně 270 metrů. Stezka vede nejprve přes pole východně od obce. Odtud se vám naskytne první pohled na monumentální horu se svahy vysokými přes 250 metrů. Tento pohled je obzvláště krásný odpoledne, kdy máte slunce v zádech. Vlastní výstup začíná až po téměř třech kilometrech chůze, protože teprve tehdy se dostanete na úpatí hory. Terén nyní strmě stoupá, což je způsobeno lávovým tělesem z tvrdého čediče, které kdysi proniklo vrstvami pískovce a utuhlo v nich jako podzemní sopečná hornina. Ještě před prvními ostrými zatáčkami vás přivítá cedule informující o tom, že Rožmberk je jednou z nejvýznamnějších přírodních rezervací v celém Ústeckém kraji. Rozkládá se na ploše 118 hektarů a pokrývá prakticky celé pohoří.
Jelikož je většina Rožmberka (Růžovského vrchu) chráněna jako první zóna Národního parku České Švýcarsko a jako národní přírodní rezervace, pěší turistika mimo vyznačené trasy není povolena.

Časpar David Friedrich byl také fascinován nápadnými výšvihy Českého Švýcarska. Často si zdejší památky prohlížel z dálky. V květnu 1808 se vydal na cestu, aby některé z nich konečně nakreslil zblízka. Během několikadenní túry vytvořil zajímavý náčrtek, na němž jsou z různých vzdáleností zobrazeny Rožmberk a Kaltenberg. Ihned po návratu zpracoval své dojmy v obraze "Česká krajina". Obě vyvýšeniny se výrazně objevují i v pozdějších dílech.