Přírodní památka Prebišova brána - jeden z nejznámějších skalních útvarů v České republice
Skalní brána se nachází 3 km od Hřenska, nedaleko česko-německé hranice, a je symbolem Národního parku České Švýcarsko. S výškou 16 metrů, rozpětím téměř 27 metrů a šířkou oblouku 7-8 metrů je největší pískovcovou skalní bránou v Evropě.
Fascinující výhledy si můžete vychutnat z přístupných skal nad restaurací "Sokolí hnízdo" (stavba z roku 1881). Prebischova brána láká návštěvníky již od konce 18. století. Velký počet návštěvníků vedl ke zvýšené erozi v horních partiích a poškození brány. Z tohoto důvodu byl v roce 1982 přístup k bráně pro turisty zakázán. Cílem ochranných opatření je zachovat současný stav a přirozený vývoj pískovcových skal a minimalizovat negativní antropogenní vlivy.
V roce 2009 byl Prebischtor zařazen mezi 77 semifinalistů soutěže "Nových sedm divů světa". Ročně tuto přírodní památku navštíví více než 200 000 návštěvníků z Německa i ze zahraničí.
Monumentální skalní most fascinuje nejen návštěvníky, kteří na Prebischovu bránu vystoupají, ale také vědce. Ti si již léta lámou hlavu nad tím, proč se Prebischtor již dávno nezřítil. Skalní oblouk je totiž příliš tenký a křehký na to, aby vydržel namáhání vlastní vahou a opakované rozpínání a smršťování skály v důsledku kolísání okolní teploty. Vědci dospěli k závěru, že Prebischtor je ve skutečnosti tvořen dvěma samostatnými horninami (viz obrázek Prebischtoru, kde jsou tyto dvě horniny znázorněny různými barvami). To znamená, že oblouk není pod takovým napětím, aby se zlomil. Jinak by tomu bylo, kdyby byl skalní oblouk pevně spojen se skalním masivem na obou stranách. Přesto je brána neustále monitorována a měřena speciálními měřicími přístroji, které zaznamenávají každý pohyb. Odborníci také sledují rozpad povrchu brány v důsledku zvětrávacích procesů způsobených dlouhodobým znečištěním ovzduší a reakcí skály na kyselé deště.
V květnu 1808 se Caspar David Friedrich vydal na pěší túru do Českého Švýcarska. Jeho cílem byla oblast Prebischtor, kde si chtěl zblízka prohlédnout hory Rosenberg a Kaltenberg. Cestoval tři dny a na jeden list papíru nakreslil čtyři skici. Friedrich vystoupil na Winterberg, překročil českou hranici a pokračoval pěšky směrem k Prebischtoru. To byla v té době obvyklá trasa Fremdenwegu. Zjistěte více o Kašparu Davidu Friedrichovi v Saském Švýcarsku
Tip na výlet: K Prebischtoru
Podívejte se na mapu, která se nachází v Saském Švýcarsku.
Fascinující výhledy si můžete vychutnat z přístupných skal nad restaurací "Sokolí hnízdo" (stavba z roku 1881). Prebischova brána láká návštěvníky již od konce 18. století. Velký počet návštěvníků vedl ke zvýšené erozi v horních partiích a poškození brány. Z tohoto důvodu byl v roce 1982 přístup k bráně pro turisty zakázán. Cílem ochranných opatření je zachovat současný stav a přirozený vývoj pískovcových skal a minimalizovat negativní antropogenní vlivy.
V roce 2009 byl Prebischtor zařazen mezi 77 semifinalistů soutěže "Nových sedm divů světa". Ročně tuto přírodní památku navštíví více než 200 000 návštěvníků z Německa i ze zahraničí.
Monumentální skalní most fascinuje nejen návštěvníky, kteří na Prebischovu bránu vystoupají, ale také vědce. Ti si již léta lámou hlavu nad tím, proč se Prebischtor již dávno nezřítil. Skalní oblouk je totiž příliš tenký a křehký na to, aby vydržel namáhání vlastní vahou a opakované rozpínání a smršťování skály v důsledku kolísání okolní teploty. Vědci dospěli k závěru, že Prebischtor je ve skutečnosti tvořen dvěma samostatnými horninami (viz obrázek Prebischtoru, kde jsou tyto dvě horniny znázorněny různými barvami). To znamená, že oblouk není pod takovým napětím, aby se zlomil. Jinak by tomu bylo, kdyby byl skalní oblouk pevně spojen se skalním masivem na obou stranách. Přesto je brána neustále monitorována a měřena speciálními měřicími přístroji, které zaznamenávají každý pohyb. Odborníci také sledují rozpad povrchu brány v důsledku zvětrávacích procesů způsobených dlouhodobým znečištěním ovzduší a reakcí skály na kyselé deště.
V květnu 1808 se Caspar David Friedrich vydal na pěší túru do Českého Švýcarska. Jeho cílem byla oblast Prebischtor, kde si chtěl zblízka prohlédnout hory Rosenberg a Kaltenberg. Cestoval tři dny a na jeden list papíru nakreslil čtyři skici. Friedrich vystoupil na Winterberg, překročil českou hranici a pokračoval pěšky směrem k Prebischtoru. To byla v té době obvyklá trasa Fremdenwegu. Zjistěte více o Kašparu Davidu Friedrichovi v Saském Švýcarsku
Tip na výlet: K Prebischtoru
Podívejte se na mapu, která se nachází v Saském Švýcarsku.