Caspar David Friedrich

v Saském Švýcarsku

Jedná se pravděpodobně o nejslavnější obraz německého romantismu: "Poutník nad mořem mlhy". Kolem roku 1818 ho vytvořil Caspar David Friedrich (1774-1840). Pohádková, tajemná a živá - tak se tato krajina představuje divákovi. Obraz je známý nejen pro své estetické kvality, ale také proto, že symbolizuje ducha romantismu. Krajina zobrazená na obraze je Saské Švýcarsko. Pro Friedricha, který většinu života strávil v Drážďanech, byla nedaleká skalnatá krajina místem touhy a inspirace.

Imerzivní show Bad Schandau

Umělec Caspar David Friedrich & doba

Caspar David Friedrich, Selbstbildnis, um 1802

Caspar David Friedrich se narodil v roce 1774 v Greifswaldu jako šesté z deseti dětí v rodině řemeslníka. Po studiích na Královské dánské akademii výtvarných umění v Kodani se Friedrich ve svých 24 letech přestěhoval do Drážďan, které byly v té době evropskou mekkou umění se svou významnou akademií. Pro Friedricha, který v Drážďanech strávil většinu svého života, byl nedaleký skalnatý svět Saského Švýcarska místem touhy, inspirace a útočištěm ve světě, který se rozpadal ve švech.

Byla to bouřlivá doba - politicky, společensky, nábožensky i kulturně. Industrializace rychle mění životní podmínky lidí, osvícenství mění pohled na svět. Napoleon a jeho vojska přenášejí hrůzy Francouzské revoluce daleko do Evropy. Jako reakce na nový racionalismus té doby vzniká nové umělecké hnutí: romantismus. Obrat k přírodě, hledání metafyzického, introspekce, zkoumání estetických principů: To jsou některé z charakteristik nového umění. Drážďany se staly jeho významným centrem a Caspar David Friedrich jedním z jeho nejvýznamnějších představitelů.

Caspar David Friedrich & Saské Švýcarsko

Hrozivé, tajemné, děsivé i přitažlivé: tak Friedrich často zobrazoval Saské Švýcarsko na svých obrazech. Našel zde ideál romantické krajiny. Vnímání přírody jako zdroje realizace: to bylo pro malíře určující téma po celý život. Znovu a znovu vyhledával samotu a ticho, aby přírodu a krajinu nejen viděl, ale také cítil. Zastavení, rozjímání, cítění: Caspar David Friedrich nás k tomu vybízí.

"Musím zůstat sám a vědět, že jsem sám, abych mohl plně vidět a cítit přírodu. Musím se odevzdat tomu, co mě obklopuje, sjednotit se s mraky a skalami, abych byl tím, čím jsem." Toto napsal Friedrich v roce 1821.

Výročí 250 let od umělcova narození, které připadá na rok 2024, je skvělou příležitostí vydat se po jeho cestách krajem a vypátrat jeho oblíbená místa.

[Translate to Czech:] Caspar David Friedrich Bild: Felsen an einem Waldweg

[Translate to Czech:] Caspar David Friedrich Bild: Felsenkluft

Krátce po svém příchodu se umělec pravděpodobně seznámil s divokou a romantickou skalnatou krajinou Saského Švýcarska prostřednictvím dalších malířů působících na akademii, například švýcarského malíře Adriana Zingga. Objev pro turistiku měl teprve přijít. Teprve v roce 1804 byl vydán první průvodce po regionu: Wilhelm Leberecht Götzinger "Schandau und seine Umgebungen oder Beschreibung der sogenannten Sächsischen Schweiz".

Friedrich, který byl v té době již umělcem na volné noze, se do regionu několikrát vydal na pěší túry a kreslení. Doloženy jsou mimo jiné návštěvy v létě 1799, 1800, 1803, 1806, 1808, 18010 a 1812. V roce 1813 zde malíř s výrazným knírem dokonce několik měsíců pobýval. V poklidné vesnici Krippen na Labi, v domě svého přítele Friedricha Gotthelfa Kummera, hledal útočiště před válkou a Napoleonem, kterého nenáviděl. Sasko je hlavním dějištěm osvobozeneckých válek. Prusové, Rusové a Francouzi střídavě táhnou přes Drážďany. Blíží se osudová bitva národů u Lipska. Vytváření mírových krajinných dojmů v roce války: Pro citlivého a melancholického umělce, který se zároveň považuje za vlastence a vášnivě se zajímá o politické dění, je to obtížné. "Z Drážďan jsem odjel na více než čtrnáct dní a žiji zde ve velmi příjemné čtvrti. Můj zdejší pobyt by mi mohl být velmi užitečný, kdyby mě tehdejší události tak úplně nerozrušily a neznemožnily mi cokoli začít," napsal 31. března v dopise příteli.

Teprve 1. června se mohl vrátit k práci: "Po dlouhé době jsem nakreslil první," poznamenává ke skice skupiny stromů. Následovaly další kresby, jejichž výsledkem byl "Krippener Skizzenbuch". Dochovalo se 22 děl, která v té době vznikla. Jsou to složitá a úžasně detailní vyobrazení skal, stromů a panoramat. Z tohoto fondu později čerpal pro své obrazy. Dne 3. června 1813 na úpatí stolové hory Kaiserkrone, asi hodinu a půl chůze od Krippenu, dal na papír kresbu "Felsige Kuppe" (Skalnatý vrch). Je to právě ta skála, na kterou o několik let později umístil ve svém ateliéru "Poutníka nad mořem mlhy". Na obrázku se nacházejí i další hory a skály z dřívějších skic z května 1808: Gamrig u Rathenu nebo pravděpodobně Rosenberg v Českém Švýcarsku. V přírodě nejsou tyto hory spojeny v jedno panorama. Friedrichovi nejde o zobrazení skutečné krajiny, konkrétního okamžiku, ale spíše o určitý dojem, vnitřní pocit. Náboženství, metafyzika, přírodní mystika, psychologie: to vše rezonuje ve Friedrichových dílech.

Caspar David Friedrich: Ausblick ins Elbtal

Vnímání přírody jako zdroje realizace: toto téma bylo pro malíře určující po celý život. Znovu a znovu vyhledával samotu a ticho, aby přírodu a krajinu nejen pozoroval, ale aby se do nich ponořil, aby je procítil. "Musím se odevzdat tomu, co mě obklopuje, sjednotit se s mraky a skalami, abych byl tím, čím jsem," napsal. V roce 1821 řekl ruskému básníkovi W. A. Šukovskému, že jednou strávil celý týden na Uttewalder Grundu "mezi skalami a jedlemi" a nepotkal živou duši. Tento intenzivní zážitek přetavil v roce 1825 do své ponuré olejomalby "Uttewalder Grund".

Hrozivé, tajemné, děsivé i přitažlivé: tak Friedrich často zobrazoval na svých obrazech Saské Švýcarsko. Našel zde ideál romantické krajiny, z níž kombinace protichůdných vjemů vytváří krajinu "malebnou". Příkladem je dílo "Skalnatá krajina v Labských pískovcích", dokončené v roce 1823, na němž je v pozadí zobrazena skalní skupina "Neurathener Felsentor" v oblasti Bastei a v popředí padlý strom nad úzkou roklí.

Friedrich zůstal až do konce věrný sám sobě. Odmítal se přizpůsobovat novým uměleckým trendům. V důsledku toho se však jeho obrazům dostávalo stále menší pozornosti kritiky i veřejnosti. Nemoc a finanční potíže charakterizovaly poslední roky jeho života. Umělec zemřel v Drážďanech 7. května 1840 ve věku 65 let. Byl pohřben na drážďanském hřbitově Trinitatisfriedhof, jehož impozantní vchod namaloval o patnáct let dříve. Jeho hrob je zde zachován dodnes.

Die 10 schönsten Orte auf den Spuren von Caspar David Friedrich

Region Bastei se svou mimořádně působivou krajinou vždy nabízel umělcům bohaté motivy. V některých svých dílech ji zvěčnil i Caspar David Friedrich. Například olejomalba "Skalní krajina" z roku 1823 zobrazuje impozantní skupinu skal Neurathenské skalní brány.

Doporučení pro pěší turistiku: Malerweg 2. etapa

Zjistěte více o Bastei jako místě inspirace

Na konci 18. století znamenala vyobrazení Uttewaldské skalní brány změnu v pohledu na krajinu: hrůza z živelné síly a hrozby přírody se změnila v nadšení z malebného romantismu stávání se a odcházení. Caspar David Friedrich strávil v této oblasti několik dní při hledání samoty a krajinu skicoval. V roce 1821 oznámil ruskému básníkovi W. A. Šukowskému, že jednou strávil v Uttewalder Grund celý týden "mezi skalami a jedlemi" a nepotkal živou duši. Tento intenzivní zážitek přetavil v roce 1825 v ponurou olejomalbu "Uttewalder Grund".

Doporučení pro pěší turistiku: Malerweg 1. etapa

Další informace o místě inspirace Uttewalder Felsentor

Když se Drážďany v březnu 1813 staly válečným dějištěm a francouzský vládce Napoleon obsadil město s 10 000 muži, rozhodl se Fridrich uprchnout - do svého milovaného Saského Švýcarska. Útočiště nachází v domě svého přítele v poklidné rybářské vesnici Krippen. Malebné prostředí a rozmanitost motivů, které se zde nabízejí, znal z předchozích návštěv. Vnitřní klid, který umělec potřebuje k práci, se však dlouho nedostavuje. I zde ho zaměstnávají události všedního dne. Malířovo působení v Krippenu připomíná od roku 2023 památník na Bächelweg. Jeden a půl metru vysoká pískovcová stéla označuje cestu Caspar-David-Friedrich-Weg, která začíná v Krippenu, ve stylu historických rozcestníků, které kdysi vedly umělce období romantismu. Pomník vytvořil kameník Jan Lorenz.

Doporučení pro pěší turistiku: Caspar-David-Friedrich-Weg

Zjistěte více o Krippenu jako místě inspirace

Starý Veste Stolpen, jehož silueta je viditelná z dálky, vzbudil zájem i u romantiků. Caspar David Friedrich navštívil Stolpen 27. srpna 1820 a nakreslil volně stojící, tyčící se Coselturm v portrétním formátu. "Příliš dlouhé věže." Friedrich si toho dne poznamenal na svou skicu Coselturmu. Zející rána vedle věže. Zde nakreslil část komplexu, která byla jen o několik let dříve zničena Napoleonem a jeho vojsky. Zřetelně vidíte mezeru ve zdi a suť, která z ní byla odstřelena. Friedrich si tehdy dal za úkol zdokumentovat stopy Napoleonova ničení a nakreslil je, kde se dalo.

Doporučení pro pěší turistiku: Procházka po Stolpenu

Mehr über den Inspirationsort Stolpen erfahren

Caspar David Friedrich pracoval na slavném obrazu "Poutník nad mořem mlhy" kolem roku 1817. Pro zadní postavu potřeboval výraznou skálu, na níž by mohl umístit poutníka. Jako předlohu použil skálu při výstupu na Kaiserkrone. Tuto skálu musel objevit na jedné ze svých túr v Krippenu v roce 1813. "Obzor je takto vysoko nad nejvyšším bodem skály," poznamenal si na okraj kresby "Felsige Kuppe". O pět let později mu tato skica posloužila jako předloha pro jeho slavný obraz. Přestože se skála nachází již na úpatí Kaiserkrone, stojí za to vystoupat až na vrchol. Výhled je fenomenální!

Doporučení pro pěší túru: Caspar-David-Friedrich-Weg

Zjistěte více o místě inspirace Kaiserkrone

Bärengarten bei Hohnstein im Schindergraben

Rok 1800 lze považovat za vrchol euforie Friedrichova Saského Švýcarska. Tehdy pětadvacetiletý mladík se do tohoto regionu vydal nejméně pětkrát. Kromě několikadenního dobrodružství v Uttewalder Grundu navštívil Friedrich počátkem července také oblast kolem Hohnsteinu. Již samotná poloha hradu Hohnstein z něj činí malebnou podívanou. Bezprostřední okolí skal a hluboce zaříznutých údolí lákalo malíře v 18. a 19. století. Caspar David Friedrich nebyl výjimkou! Na začátku července 1800 pobýval Friedrich na Hohnsteinu, kde 8. července nakreslil vchod do hradu Hohnstein a následující den takzvaný "Schinderloch", otvor v dodnes existující hohnsteinské Bärengarten. Na Friedricha zapůsobila jeho zřícenina a místo zaznamenal na náčrtek tužkou.

Projížděl také půvabným údolím Polenztal a objevil impozantní pískovcový blok porostlý borovicemi. Skalní studii použil o mnoho let později ve svém obraze "Pohled na údolí Labe". S uměleckou svobodou vyzdvihl několik tun vážící kolos na vyhlídku a borovice nahradil smrky.

Doporučení pro pěší turistiku: Polenztalweg

Zjistěte více o Hohnsteinu jako místě inspirace

Plochá náhorní plošina, téměř kolmé skalní stěny, zalesněná základna a volná krajina kolem. Lilienstein vysoký 415 metrů je nápadný. Také Caspar David Friedrich byl fascinován a jedinou stolovou horu na pravém břehu Labe nakreslil z různých pohledů. Dochovaly se pohledy z Rathenu, Krippenu a Prossenu. Zda byl také na náhorní plošině Liliensteinu, nelze s jistotou říci. Na sépii z doby kolem roku 1836 se Lilienstein objevuje ve Friedrichově díle naposledy - jako nadpozemský cíl namáhavé životní cesty.

Návrh na pěší túru: Van het kuuroord Rathen via de Lilienstein en Prossen naar Bad Schandau

Zjistěte více o místě inspirace Lilienstein

Stejně jako Gamrig i Honigstein připomíná zříceninu hradu. Přestože je tento nápadný útvar na pozadí Friedrichova akvarelu "Skály na lesní cestě", vytvořeného kolem roku 1810, pouze naznačen, je pro kompozici rozhodující. Malířovu polohu lze snadno rozpoznat podle perspektivy. Jedná se o cestu přes Amselgrund, těsně před Amselfall. Na tomto obraze, stejně jako na dalších z té doby, je vidět, že Saské Švýcarsko bylo na počátku 19. století mnohem méně hustě zalesněné. Dnes je Honigstein většinou skryt za vzrostlými stromy.

Doporučení pro pěší turistiku: Malerweg 2. etapa

Zjistěte více o místě inspirace Amselgrund

Již za mládí Caspara Davida Friedricha byl "Kuhstall", největší skalní brána v Saském Švýcarsku, oblíbeným výletním cílem. Milovníci přírody do ní přikutáleli kamenný blok jako stůl a někdo do skály vytesal místo na vaření,
V létě zde bylo občerstvení a bylo módní napsat si na skalní stěnu své jméno. Dokonce k tomu byly k dispozici štětce a inkoust! Obojí je dnes zakázáno! Friedrich tu byl také několikrát. Jeho kresba, která vznikla kolem roku 1818, vznikla během výletu s jeho ženou a přáteli Kummerem a Carusem.

Návrh na pěší výlet: Nahoru do kravína

Zjistěte více o inspirativním kravíně

Caspar David Friedrich opakovaně přerušoval práci ve svém drážďanském ateliéru, aby se vydal na túru a kreslil v Saském Švýcarsku. Je doloženo nejméně 19 pobytů. Určitě často procházel starou Labskou branou u města Kladna.
Pirna. Při jednom ze svých prvních setkání s ní ji nakreslil. Zbytek starého městského opevnění použil jako motiv již o několik desetiletí dříve Bernardo Bellotto, gen. Canaletto, o několik desetiletí dříve. V polovině 19. století bylo zbořeno.

Doporučená procházka: Canalettoweg

Zjistěte více o Pirně jako místě inspirace

Putování po stopách Caspara Davida Friedricha

Caspar-David-Friedrich-Weg mit Blick zu den Schrammsteinen

Už v době Caspara Davida Friedricha znali drážďanští umělci nejpůsobivější údolí a soutěsky a cesty k nim. Těchto cest využíval i Friedrich. Dnešní Stezka malířů Labských pískovců vede po mnoha z těchto historických cest. Na 116 kilometrů dlouhé pěší trase mohou turisté objevit Uttewalder Grund, Neurathener Felsentor, Kuhstall a mnoho dalších motivů Caspara Davida Friedricha.

Stezka Caspara Davida Friedricha připomíná Friedrichův "útěk do Krippenu" v roce 1813. Stezka dlouhá přibližně 15 kilometrů vede z Krippenu po Mittelhangweg do Schöny s Kaiserkrone a dále přes Wolfsberg a přes Reinhardtsdorf zpět do výchozího bodu. Kresby v "Krippenském skicáři" ukazují, že po této trase musel cestovat i autor.

CDF Road at outdooractive Cesta CDF na komoot Sbírka CDF Wandercollection

Fakta o Caspar-David-Friedrich-Weg

Doba chůze - Uvedená doba vychází z průměrných zkušeností. Pokud se chcete během prohlídky v duchu romantiky občas zastavit a nechat na sebe naplno působit přírodu, počítejte s delší dobou.

podél stezky Caspara Davida Friedricha jsou zobrazeny kresby Caspara Davida Friedricha, které na daných místech vznikly.

Trasa - K nejzajímavějším místům na trase patří Mittelhangweg, Kaiserkrone, panoramatický výhled z Wolfsbergu a stéla Caspara Davida Friedricha v Krippenu (dílo kameníka Jana Lorenze).

Převýšení - Jedná se o převážně nenáročnou a krajinářsky pestrou celodenní túru. Jsou zde výstupy na Mittelhangweg, Aschersteig a Kaiserkrone. Odměnou vám budou znovu a znovu úchvatné výhledy!

MapToggle map

Caspar David Friedrich & České Švýcarsko

[Translate to Czech:] CASPAR DAVID FRIEDRICH & DIE BÖHMISCHE SCHWEIZ

V květnu 1808 se Caspar David Friedrich vydal na cestu do Českého Švýcarska. Jeho cílem byla oblast Prebischtor, aby si mohl zblízka prohlédnout hory Rosenberg a Kaltenberg. Cestoval tři dny a na jeden list nakreslil čtyři skici. Friedrich vystoupil na Winterberg, překročil českou hranici a pokračoval pěšky směrem k Prebischtoru. To byla v té době obvyklá trasa turistické stezky.

Zjistěte více o Casparu Davidu Friedrichovi v Českém Švýcarsku