Bad Gottleuba-Berggießhübel

Město Bad Gottleuba se nachází v povodí řeky Gottleuba a bylo založeno již ve 12. století. Hornictví, zemědělství a řemesla utvářely toto městečko po staletí. První lázeňské hosty přivítaly v roce 1861 a v letech 1909 až 1913 byl na svahu hory Helleberg vybudován jedinečný secesní komplex s 35 budovami v parku o rozloze 28 hektarů - první německé lázeňské zařízení pro dělníky. Chráněná údolní poloha, mírné nízkohorské klima, kompetentní zdravotnická zařízení, pestrý kulturní život a centrální poloha na křižovatce přírodních a turistických regionů Saského Švýcarska a Osterzgebirge dnes lákají mnoho hostů. Sbírky z historie medicíny, vyhlídky na Gottleubské přehradě, muzejní Bährův mlýn a historická městská krajina s kostelem svatého Petra, kašnou na trhu a sloupem pošty vybízejí návštěvníky k individuálním prohlídkám.

"Všechno pochází z dolu" - žádná jiná věta necharakterizuje historii městečka Berggießhübel, které se půvabně nachází v údolí Gottleuba, výstižněji. První léčivé prameny objevili horníci, Berggießhübel byly prvními Kneippovými lázněmi v Sasku a dnes se ohlížejí za 300letou lázeňskou tradicí. Horníci také vytvořili dnes nejnavštěvovanější památku města, současný návštěvnický důl "Marie Louise Stolln". Celoročně mohou návštěvníci poznat podzemní pracovní svět během zajímavé prohlídky s průvodcem nebo se během adventu zblízka seznámit s krušnohorskou vánoční tradicí Mettenschicht. Jen pár kroků odtud se nachází oblíbené koupaliště pod širým nebem "Billy", které vítá své hosty od května do září, zatímco Bismarckova věž nebo romantická hora Forellensteig ve čtvrti Zwiesel jsou atraktivními turistickými cíli.

Obyvatelé obou okresů se kromě zemědělství a lesnictví živili také těžbou pískovců. Dnes jsou zejména na soutoku řek Bahra a Gottleuba charakteristické lomové hrany bývalých lomů, ale také mnoho velkých pískovcových bloků v lesích. Lezení na určených vrcholech v této oblasti se rozvíjí mílovými kroky. Ve skalnaté krajině v okolí mostu Zwiesel tak téměř za každého počasí potkáte hlavně mladé lidi s jejich vybavením. Dále v údolí upoutá pozornost největší vodopád v Saském Švýcarsku s 9metrovým spádem. Oblíbeným výletním cílem a dobrodružným hřištěm, zejména pro rodiny, je Langenhennersdorfer Felsenlabyrinth (Langenhennersdorfský skalní labyrint), silně rozpukaný pískovcový skalní ostrov uprostřed lesa. Odtud se doporučují krátké túry k Napoleonovu nebo Bernhardovu kameni.

Život horských zemědělců a lesních dělníků ve vesnicích na hřebenech Krušných hor nebyl v dřívějších dobách rozhodně jednoduchý. Výhodná poloha však již tehdy poskytovala skromné živobytí. Přes pole obce vedla stará poštovní cesta Drážďany-Teplitz a původní sloupy poštovní míle a cestní kameny jsou dodnes svědky této historické cestovní a obchodní cesty. Mimochodem, tento úsek trasy je jediný, kde jsou všechny historické kameny stále na svém místě. Také trasa spolkové dálnice A17 zhruba kopíruje tuto trasu a příznivé geografické podmínky na své cestě z drážďanského údolí Labe do České kotliny. Nedaleká křižovatka "Bad Gottleuba" se stala výchozím bodem pro místní obyvatele a návštěvníky kulturních oblastí na obou stranách hranice. Na Pfarrberg vede klidná venkovská cesta hned vedle kostela v Breitenau. Z vyhlídky ve výšce 603 metrů je fantastický výhled do všech stran.

Na okrajích údolí řeky Bahry se rozkládají zemědělské a lesnické oblasti Markersbach a Hellendorf. Okolní horské masivy, horské louky, skalní skupiny a smíšené lesy jsou oblíbené u milovníků přírody, turistů a rodin. Oblíbeným turistickým cílem je Zeisigstein, který je se svými 551 metry třetí nejvyšší skálou Saského Švýcarska a po lesní cestě Elbsandstein umožňuje přístup do pískovcových skalních světů sousedních Tissaer Wände a Bielatal. Poblíž Markersbachu začíná lesní naučná stezka Buchenhain s naučnými panely o flóře a fauně. Hellendorf býval důležitým hraničním a celním přechodem. Hraniční přechod Bahratal/Petrovice láká od roku 1977 nespočet cestovatelů k návštěvě českých sousedů.

Členitá poloha v nadmořské výšce nad 500 metrů a s tím související klimatické nerovnosti v blízkosti hřebene Krušných hor ztěžovaly v minulosti zemědělcům život. Dnes malá obec těží ze své polohy a nabízí turistům rozmanité možnosti vyžití v přírodě, ať už hledají samotu v horní části údolí Gottleuba, nebo jsou okouzleni dalekým výhledem na Sattelberg v sousední České republice. Vesnička Bienhof se stala známou i mimo region díky spolku "Landesverein Sächsischer Heimatschutz" (Saský památkový spolek), který zde v roce 1921 zřídil svůj výzkumný a rekreační dům. Rozhodujícím faktorem při výběru této lokality byly zvláštní přírodní vlastnosti oblasti. Tuto pověst si zachovala; milovníci přírody a botanici najdou na chráněných horských loukách a v okolních lesích vzácná a druhově bohatá rostlinná společenstva.